Nezapomenutelné úspěchy: Zasloužená medaile z Maroka pro Dana Janovského

Datum:
6. 6. 2020

Stále je na co vzpomínat. Však také co jiného dělat, když ještě dlouho žádné ostré zápasy ani turnaje nebudou. Dnes si tak připomeneme další premiérovou medaili ze světového okruhu ITTF World Junior Circuit. Dan Janovský byl v loňském roce součástí naší oddílové výpravy, která letěla na turnaj do marockého města Agadir. Na tento turnaj Dan nezapomene nejen díky této exotické destinaci, ale i díky tomu, že zde získal svou první medaili na světovém okruhu. V loňské sezoně 2018/2019 skončil po prvním roce v dorostenecké kategorii na 28. místě republikového žebříčku. Ve 3. lize mužů měl úspěšnost 66% a vše vyšperkoval postup D týmu z divize, kde byl Dan 3. nejlepším hráčem celé soutěže s úspěšností 87%.

Turnaj začal soutěží družstev. Dan utvořil tým s naším dalším hráčem Janem Mokrejšem a los jim do skupiny přidělil týmy ze Slovenska, Alžírska a Maroka. Po úvodní prohře proti favoritům ze Slovenska 1:3 bylo jasné, že k postupu budou muset naši hráči porazit oba následující soupeře. Po hladkém vítězství nad domácím celkem 3:0 tak přišel zápas o všechno. V duelu s Alžírskem za stavu 1:0 na zápasy nastoupil Dan Janovský proti alžírské jedničce Abdelbassetovi Chaichimu. Ač tak výsledek možná nevypadá, byl to velmi vyrovnaný zápas, ve kterém však všechny důležité momenty zvládl Dan. Soupeře nenechal zápas nijak zdramatizovat a vyhrál 3:0. Tento zápas byl nejspíše tím klíčovým, protože v následující čtyřhře již Alžířané byli psychicky zlomení. Naši hoši se tak mohli po vítězství 3:0 na zápasy radovat nejen z postupu, ale i z jistoty medaile, jelikož z důvodu menší účasti znamenal postup ze skupiny přímou kvalifikaci do semifinálových bojů. V semifinále nakonec Dan s Honzou podlehli týmu Francie – Maroko, a tak zakončili svoji cestu soutěží družstev s bronzovými medailemi na krku.

Dan tak získal svoji první medaili ze světového turnaje. Během turnaje ji ještě doplnil o jednu další bronzovou medaili ze čtyřhry a děleným 9. místem ve dvouhře. Jak Dan tento úspěch hodnotí dnes? „Na turnaj jsem odjížděl bez jakýchkoliv očekávání s cílem odehrát co nejlepší ping-pong, což se mi dle mého povedlo. To, že jsem k tomu přidal dvě medaile, bylo velmi potěšující a dodnes na to vzpomínám jako na turnaj, který se prostě povedl. I přes to, že jsem věděl, že hraju o medaili, jak v týmech, tak i ve čtyřhře, nehrál jsem prakticky vůbec pod tlakem a myslím, že to byl ten hlavní faktor, proč mi dnes visí v pokoji dvě medaile. Díky nulovému tlaku jsem porazil Alžířana přesvědčivě bez větších problémů a až po zápase jsem se dozvěděl, že je na žebříčku o mnoho výše než já. To, že jsem porazil někoho tak zkušeného, mi došlo až druhý den, kdy jsme na ty samé Alžířany narazili s Honzou ve čtyřhře a po boji jsme jim znovu sebrali medaili těsně před cílem. Jak se tak říká: „vše šlapalo jak švýcarské hodinky“ a ještě dodnes jsem, dle mého, nezaznamenal větší úspěch na mezinárodní scéně.

Na tento turnaj vzpomíná i trenér Michal Lebeda starší, který byl v Maroku vedoucím celé výpravy. „Opravdu povedený turnaj pro celou výpravu. Ale pro Dana obzvláště, protože se velmi zasloužil o své první světové medaile. To, co předvedl proti Alžířanovi Chaichimu, bude navždy zapsáno do výkladní skříně jeho sportovních výkonů. Považuji tento zápas za úplně nejlepší v jeho kariéře, navíc na turnaji světového okruhu. Obrovská zkušenost, dlouhé cestování, přestupy na letišti v Casablance, nebylo lehké se dostat do tempa. Přesto se vše zvládlo profesionálně a Dan hrál po celou dobu velmi dobře. Nezbývá než pogratulovat.“